Víla

Druhá tráva

1:JdBe po skosený trD#ávBě a jde tak, jak se to pD#íšBe:
s větrem v zCmádech, s kytkou v hlFmavě,Cm    G dCmůstojně a tFmiše,Cm 
a z polí slBítají se ptD#ácBi a kFaždej z nich jí vBěřFí,
D#ona se pak vrAacD#í a má v Brukou jejich D#peBří.
2:JBe to můj člověk s hlavou v kD#řížBi, umírající v hD#orkBu,
můj plakát na Cmirefýži i má socha u New FmiYorkCmiu,
je to D#můj voják beze jAD#na, i tBen parník v ústíD# NěBvy,
jD#e to jediná má AžeD#na, jenže tBa, která toD# nBeví.
*:Místo k nGmí však mířím nCměkamGm, kde je ten, co se tak vztCmeká,Gm 
že ta hrAůza, kterou C#čekAám, není D#ta, která mě AčekD#á.
3:Ten můj pocit nemá hranic, ta má víra bez rezervy,
že už nezmůžu se na nic, ani na pevný nervy,
natož na nějakou vílu, a že už nevím, o co kráčí,
třeba nemám sílu, a třeba mi to stačí.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:30.087+00:00
Datum poslední změny :2017-07-16T16:19:58.379864+00:00
Výsledky hledání: